Když budovy onemocní

Syndrom nezdravých budov (SBS) je souhrnné označení pro kombinaci různých obtíží, které jsou způsobeny častým pobytem v určitém místě, kde není něco v pořádku. Nejčastěji se jedná pracovní prostředí v kancelářské budově nebo o místo bydliště. SBS se stává aktuálním tématem, jelikož počet „nakažených“ budov se stále zvyšuje, a syndrom tak ovlivňuje zdravotní stav stále větší části obyvatelstva. V roce 1984 podle Světové zdravotnické organizace trpělo syndromem nezdravých budov 30 procent obyvatel ve vyspělých zemích, v roce 2002 už to bylo 60 procent.

Obtíže jsou nejčastěji spojeny se špatnou kvalitou vnitřního ovzduší. Na vině často bývají nedostatky ve větracích systémech, chyby v topení nebo klimatizaci. To ale zdaleka nejsou jediné příčiny, těch je totiž celá řada; dále můžeme uvést nečistoty ve vzduchu, které způsobuje špatná filtrace vzduchu nebo nedostatečná ventilace ozonu, který produkují některé kancelářské stroje. Také některé stavební materiály uvolňují výfukové plyny, které znečišťují vzduch uvnitř budov. Nečistoty v ovzduší dále způsobují lehké průmyslové chemikálie či těkavé organické látky, používané na čištění. Neméně výrazným problémem je napadení budov vlhkostí a následně plísněmi.

Osoby, které trpí syndromem nezdravých budov, si nemusí stěžovat na stejné věci. Symptomů je celá řada a objevují se v různých kombinacích. Často nás ani nenapadne, že spolu souvisejí. Mezi nejčastější patří kašel, rýma, škrábání v krku, podráždění a pálení očí, snížená imunita, široká škála alergických reakcí, různé kožní problémy, ale také například pokřivené vnímání vůní a chutí. Že se jedná o příznaky SBS, je možné rozpoznat, podle výrazného zhoršení problémů již z počátku pociťování obtíží a během krátké doby – v období několika týdnů. U velmi citlivých osob může mít SBS trvalý vliv na zdraví – problémy nezmizí, ani když jedinec postižené místo přestane navštěvovat.

Symptomy zpravidla trpí více ženy. Způsobeno je to nejen jejich citlivějším imunitním systémem, ale také tím, že mají více administrativní práce, tedy práce v kanceláři. Častěji mívají problémy s vysušováním sliznice a se zarudnutím kůže, zejména na obličeji. Muži se naopak dostanou více mimo kancelář, proto některým faktorům způsobujících SBS nejsou vystaveni tak často. SBS má vliv na produktivitu pracovníků – zaměstnanci pracující v nezdravých budovách mají nejen vyšší nemocnost a častější absence v práci, ale také nižší produktivitu práce. V místech se znečištěným ovzduším také zaměstnanci vykazují menší subjektivní uspokojení z práce a častěji se zde tak pracovníci střídají. Vlastníci nemocných budov by tedy tento problém neměli brát na lehkou váhu.

A jak se proti syndromu nezdravých budov bránit? Možností je léčit příznaky, tento způsob je však samozřejmě málo efektivní. Lepší je se zaměřit na prevenci. Základem je častá výměna vzduchu. Důležitá je zejména správná a častá údržba systémů HVAC, tedy klimatizace, ventilace a topení. Barvy, rozpouštědla, pesticidy a lepidla by se měly používat pouze v dobře větraných částech stavby. Při vysávání je dobré používat vysavač s tzv. HEPA filtrem, který dokáže velice účinně filtrovat vzduchové částice. Zapomínat by se nemělo na čištění střechy a pravidelné odstraňování řas a plísní.

K napadení syndromem nezdravých budov jsou pochopitelně náchylnější starší stavby. Důvodem jsou zejména nedostatky v konstrukci a izolaci starých domů. Důsledkem použití z dnešního pohledu již nedostačujících a nedokonalých stavebních postupů a metod je například velká spousta skrytých dutin kdesi uvnitř stavby – v podkrovích, uvnitř stěn nebo stropů. Na vině je použití trámů a krovů. Tady se právě objevují problémy s nedostatečným větráním – vzduch se snadno dostane dovnitř, ven už je to ovšem těžší. Dutiny se také mohou objevovat v podlahách. Moderní konstrukce překližky pro stavbu podlah je prakticky nepropustná a zabraňuje, aby vzduch kamkoliv proudil. Ještě před jejím vynalezením se však místo ní používaly soustavy desek, které měly mezi sebou duté mezery. Pokud dutiny existují kolem vlhkých místností, jako je například koupelna nebo kuchyň, kde jsou problémy se špatným větráním, představují závažný problém, jelikož se v nich drží vlhkost. Vysušit tyto dutiny je pak velmi obtížné a nákladné, pokud je to vůbec možné. V temných a vlhkých prostorách uvnitř stěn, se pak dobře daří plísním a bakteriím. Ty produkují toxické látky, které se prouděním vzduchu mohou rozšířit do celé budovy, a vytvářet tak nezdravé životní prostředí. Někdy se pak zdá být jediným řešením kompletní zbourání celého objektu. Řešení by však mohla přinést metoda řízení tlaků a mikrotlaků, která staví na rozpoznání nechtěného proudění v budově, a v oblasti odstraňování příčin nemocných budov má jistě svou budoucnost.